Den pátý 26.3.2008

Zhruba v 8:40 jsme přirazily ke břehu. To jsem ještě nevěděl že s kolegou přepřáhnu aby jel domů. Ale blýská budoucnost to viděla jinak. Měl jsem telefon ať dojedu kolegu a přepřáhneme návěsy. On měl totiž dlouhou fůru a já jen krátkou. Tak jsem řekl fajn ať jede domů když tak trpí. V 10:00 jsem ho dohnal na dálnici směr Paříž. No vlastně jsem mu volal ať zarazí na prvním parkovišti a napíše kde vlastně stojí. Přepřáhly jsme návěsy a vyměnily papíry a podobně. Prostě to co bylo nutné a by jsme dodržovali zákony. V 11:00 jsem už vyrážel směr firma určení. Měl jsem to docela nabyté ale do 16:00 bych tam měl být bez problémů. V 15:15 jsem kupodivu přijížděl do města Bois kde jsem měl skládat. I přes nepřízeň počasí kdy vytrvale lilo a lilo. Na firmě jsem tušil vykládku bokem. Ale netušil jsem že budou chtít rozdělat oba boky. V tom dešti a větru to byl celkem problém. Jelikož tento návěs neměl boky odhrnovací ale musela se plachta vyhodit na střechu. A to ve větru a dešti není opravdu lehké.

Naštěstí byla z ještěrkářek domluva a nechal mě rozdělat nejprve jeden bok a po zadělání bok druhý. Což i přes to nebylo jen tak. Během 10ti minut jsem byl úplně mokrej a to po složení ještě nešlo oplachtovat. Plachta se mi prostě hnula a šponovala. To jsem byl už i dost vyčerpaný. Díky tomu jsem plachtu dával spět do kupy následující hodinu.

Po uzavření návěsu jsem se hned převlékal do suchých věcí. Mezitím my přišla adresa na další práci. Tak jsem si ji hned našel v navigaci. V 18:20 jsem vyrazil směr novou adresu. Už mě tento den čekali jen dvě hodiny jízdy. Což i přes pokřivenou náladu , vypadalo docela uklidňující náladou. Ve 20:10 jsem zastavil kola. Na jednom parkovišti hned vedle silnice. Škoda byla jen to že jsem chtěl spát na lepším parkovišti. Smůla prostě žádné nebylo a jízdu už jsem nemohl riskovat. Tak jsem musel spát jak na moři. Jelikož káždé auto které projelo se mnou zamávalo. A to vše díky nárazovému větru. A věřte v tom se moc dobře nespí.